Úřední šiml proti tradicím
Stejně jako dnes, tak i v minulosti si úřady a jejich rozhodování vybíralo své daně. Zajímavé je, když se úřední šiml postaví proti lidovým tradicím. Zde přináším přepis protokolu sezení obecních výborů obcí Březiny a Proseče ze dne 23. září 1899.
Starostové obcí navrhují, aby zasazování děvčat a vybírání od nich přestalo, za druhé také zalikování o svatbách by se zrušilo. Návrhy takto odůvodňují:
Jest to jakýsi druh vynucování peněz na děvčatech, s nimiž hoši celoročně tancují. Penízy ty dávají sice děvčata dobrovolně, ano je často vidět, že se i v tom předstihují, dává jedna více než druhá. To by nebylo zlé, ale pohledněme na to, jak často mnohá děvčice, aby nebyla zahanbena, a doma peněz není, pak tyto shání. Maminka často musí prodati tu nejnutnější potřebu ze své domácnosti, ano často i k potravinám sahá. Peníze se seženou a marnivosti učiněno zadost. Následek pak toho je, po hodech v takových rodinách hotová bída. Vezměme zámožnější dům. Z domu toho jde matka 2 i 3 dcery. Každá z nich je zasazena a každá zaplatí. Ovšem, aby nebyla pozadu za jinými, hledí co nejvíce. A dům ten často bývá o 10 i více zlatých připraven. Co b se pořídilo potřebného za to? A nejíti k muzice – to by bylo řečí a hanby. Pohledněme nyní, co se děje s tak nabytými penězi. Hoši týden již pijí před hody v hospodě na řad. Pije se, který více, ten víc. O hodech rovněž se pije na řad. Následky toho pak jsou:
1) Zkáza mládeže ohledně zdraví i mravů
2) Často sebrané peníze nestačí a stárci zůstanou hospodskému dlužni. Dluh často se vleče kolik roků a dojde naň, až se stárek ožení. Tu hospodský se již pomůže. Žaloba – soud – a dluh se zaplatí. Následek toho v mladé domácnosti mrzutosti pro hřích o hodech za svobodna spáchané.
3) Často se vyskytnou hoši, kteří se domnívají, že jsou na podílu zkráceni. Nespokojenosť vyjde najevo, nastane ostrá domluva, hádka a často i pračka. Takové bývají často konce hodování.
S návrhem tímto souhlasí oba obecní výbory, a proto se vybírání od děvčat o hodech na další dobu zrušuje. Rovněž se nedovoluje s rozmarýnem po domech obcházeti. Návrh druhý o zalikování též přednesem a odůvodněn věcně. S návrhem tím z obce Březiny za 7 členů obecního výboru přítomných souhlasí 6, proto návrh pro obec Březinu přijat. Obecní výbor obce Proseče na druhý návrh nepřistupuje.
Tímto skončeno a podepsáno.
František Nevoral, starosta Březiny
František Fárlík, starosta Proseče
Zdroj: SOkA Blansko, Archiv obce Proseč (1826-1945), Knihy protokolů ze schůzí obecního výboru, zastupitelstva a rady 1885 - 1901