Vápenická cesta - Wapenice weg

 Vápenictví bylo pro místní rolníky již od 17. století základem po novou nezemědělskou činnost při získávání finančních prostředků. Především v 18. a 19. století se stala výroba vápna velmi významným vedlejším zaměstnáním. Selských vápenek bylo před rokem 1925 v lese “U luže“ celkem osmnáct, jejich činnost byla ukončena po roce 1926, kdy byla postavena v obci nová kruhová vápenka. V blízkém okolí obce dodnes můžete najít unikátní zděné pece na pálení vápna či povrchové malé lomy na vápenec.

 Věděli jste však, že v okolí obce Březina vede cesta, která je v mapách konce 19. století zapsána jako „Wapenice Weg“ neboli Vápenická cesta? Mnoho z vás po této cestě již jistě někdy šlo, ale nemělo tušení, že jde právě po cestě s tímto názvem. Na lesnické mapě revíru Ochoz z roku 1901, který patřil k Pozořickému panstvím jde vidět, že Vápenická cesta začíná v části revíru, který nesl název Vápenice. Pojmenování vzniklo díky existenci naleziště vápence v této oblasti - lze zde totiž identifikovat lidskou práci při lámání vápencového masivu a samotné pálení v tzv. malých selských vápenkách, kterých je v dané lokalitě nepočítaně.

 Ale pojďme se po této cestě projít. Výchozím bodem se stane mostek na silnici II/373 směrem do Ochoze. V místech, kde musela cesta překonat Ochozský potok, začíná naše Vápenická cesta. Její první část vás povede na pomezí lesa, který patřil pozořickým pánům z rodu Lichtenstein a velké louky, které byla tehdy rozdělena mezi několik majitelů - Švehlovi, Hlouškovi, Polednovi a Polákovi. Po cestě narazíte na několik kamenů, které tuto cestu vyznačují, kameny jsou také zaznamenány ve starých mapách. První z nich, označený číslem 42, najdete asi po sto metrech od začátku trasy a ty další jsou postupně umístěny po její trase. Současná cesta je o kousek výše, ale obrysy staré vápenické cesty jsou stále vidět - jsou blíže louce, dnes na ní rostou náletové stromky a je na ní několik kusů kamenů. Když tedy budete hledat další kameny, musíme se pohybovat v prostoru mezi loukou a současnou stezkou, již teď vám mohu napovědět, že kámen s číslem 38 nenajdete. Byl pravděpodobně usazen někde na okraji louky a vadil tam zemědělským pracím moderní doby. Dojdete až k bráně soukromého pozemku, kde je usazen kámen číslo 34. Cesta zde kdysi pokračovala a obloukem se vracela směrem do kopce. Protože je zde dnes soukromý pozemek, budete muset dále pokračovat kolem plotu do poměrně prudkého kopce, nebo zvolit schůdnější variantu a celou chatovou oblast obejít. Dostanete se tak na další část námi sledované cesty, která prochází mezi panským lesem označovaným jako Buková seč a obecním lesem Občina, který budete mít po levé ruce. Všimněte si, že kolem roku 1900 byl tento obecní les větší než dnes a sahal až k začátku chatové oblasti. Budete pokračovat lesní cestou až ke křižovatce u tzv. chaty Alpina. Od tohoto místa dnes pokračuje cesta dolů ke křižovatce na Nové dvory, lom Skalku či Ochoz, dřívější cesta na úrovni chaty Alpina zatočila opět do lesa a pak se obloukem vrátila k uvedené křižovatce. Pokud budete pozorní, tak se po této cestě zcela jistě projdete a všimnete si těženého masivu, kdy zde probíhala tako težba kamene (na zpevnění cest, atd.) Vápenická cesta zde končí, tedy vlastně začíná (na poslední z níže uvedených fotografií je vidět cesta směrem k chatě Alpina a vlevo z ní odbočující Vápenická cesta).

Celková její délka je asi 1,5 kilometru a projít tuto stezku vám určitě příliš času nezabere. Když se však rozhodnete trochu více stezku prozkoumat a budete například hledat vymezovací kameny a ve své fantazii si představíte, jak zde jezdily formanské vozy plné vápna, tak se tato trasa protáhne na více než hodinu. Ve své procházce pak můžete pokračovat směrem na Nové dvory, do Ochoze či se kousek vrátit a projít se stezkou směrem k jeskyni Kulišárna. Především na podzim je celá tato trase protkaná nádhernými barvami spadaného listí.

Zdroje:

Moravský zemský archiv, Lichtenštejnská lesní zařizovací kancelář Břeclav (1734 - 1947) F 31, Mapa revíru Ochoz, rok 1901
© Mapové podklady z portálu Mapy.cz (https://www.mapy.cz)
© Stabilní katastr - Ústřední archiv zeměměřictví a katastru (https://archivnimapy.cuzk.cz/)