Tradice zalikování

 Od nepamětných dob je zvykem svatebčany, když se vrací se ženichem a nevěstou od oddavek, „zalikovat“. To se děje tím způsobem, že si k tomu vybrané ženy opatří asi 10 metrů dlouhé šandy, na které si zavěsí staré národní lipské šátky, pak natáhnou šandy příčky přes celou silnici, které pevně drží 10-15 žen a znemožní svatebčanům pokračování v jízdě. Tito musí vystoupit z povozů a přistoupit k zalikovadlu, kde jim ženy všelijak přestrojené zavdávají kořalku v opentlených sklenicích, přednáší různá přání zejména ženichovi, nevěstě a družičkám. Ženy jsou veselé, výskají, zpívají a žádají od svatebčanů výkupné. Při tomto aktu dochází k veselým scénám a ženy propustí svatebčana jen tehdy, když uznají, že obnos, který jim daroval, je k jeho majetkovým poměrům přiměřený. Na takové veselce dle počtu hostů vyberou až 600 korun.

 Asi za týden po svatbě pozvou se k nevěstě všechny ženy z celé vesnice na tak zvaný „Ocásek“. Nevěsta přidává k vybranému obnosu ještě „příjemnou“, že vstoupila do řad vdaných žen. Koupí se asi 300 rohlíků, asi 100 velkých uzenek, vaří se káva, něco likerů, zkrátka celý vybraný obnos se prohýří za hlučného veselí.

Tradice zalikování při svatbě Josefy, dcera starosty Aloise Poláka

Zdroj:
Pamětní kniha obce Březina 1928 – 1938, str. 69,70
Fotografii dodala Jitka Buršová, Březina 21