Vlastivěda moravská

 Vlastivědá moravská byla vlastně jakási encyklopedie, která seznamovala na konci 19. století čtenáře s Moravou. Jedna z kníh, díl Brněnský kraj, č. 6 Brněnský okres seznamuje čtenáře s geografickými a geologickými poměry tehdejšího okresu, s horopisem, vodopisem, podnebím, květenou, faunou, meteorologickými údaji. Hlavně ale poskytuje informace o obyvatelstvu, národopisu, poddanských povinnostech, církevních poměrech. Lze se rovněž dočíst o veřejné správě, školství, živnostech, hospodářství, průmyslu, obchodu, spojovacích prostředcích, spolkové činnosti. Tato první část nemá jen všeobecný charakter, ale obsahuje zajímavé údaje k jednotlivým aglomeracím. Druhá rozsáhlá část se věnuje konkrétním obcím, městečkům a městům. V těchto kapitolách věnovaných jednotlivým aglomeracím lze získat informace o historii obce, památkách, počtu osídlených domů, počtu obyvatel, konkrétních poddanských povinnostech, školství, veřejné správě. A co se v této Vlastivědě moravské píše o Březině a Proseči? Pro zajímavost jsem text přepsal v původním znění, tak jak ho v roce 1897 napsal František Augustin Slavík, autor této části encyklopedie.

Březina

 Vesnice v severovýchodním konci okresu Brněnského v horách u potoka mezi lesy 13 km. od Brna, přes 410 m. vysoko, hory kolem 470 – 518m, pol. a katast. obec 5.09 km² rozlohy, nazvána dle někdejší přírodní povahy téhož místa; měla 1 _^2/3 lánu nebo 262 měr II. a III. třídy polí a 200 měr luk. Jsouc chráněna lesy v horách, neutrpěla válkami, jako jiné obce, majíc po 30lté válce všech 14 domů osedlých;

r. 1750 měla: 2 lány, 1 půllán, 9 čtvrtlánů, 2 „velké zahradníky“, 2 malé zahradníky a 3 domkáře; 

r. 1790 35 domů, 200 obyvatel;

r. 1834 34 domů, 274 obyvatel;

r. 1869 33 domy, 267 obyvatel;

r. 1890 41 domů 296 obyvatel, Čechů, katolíků.

 Patřila původně k panství Novohradskému, u něhož se připomíná r. 1365 a 1380, pak od r. 1562 s Novým hradem k panství Pozořickému, a měla poměrně k jiným obcím men3í roboru (viz poddanské poměry u Pozořic). R. 1750 platili úrok 24. zl 44 kr., polního 28 zl. 25 kr., místo předení 4 zl 40 kr. a robotovali týdně: z lánu po 2 dnech s potahem, z ½ lánu 1 den, ze ¼ lánu po 3 dnech pěšky,  z větší chalupy po 2, z menší chalupy po 1 ½ dni, z domku po 1 dni.

 Do kostela a do školy chodívali od počátku do Křtin, kam posud v duchovní správě přísluší a mrtvé pochovávají. Na návsi u potoka stojí kaplička. Škola zřízena po r. 1887, měla r. 1895 2 třídy se 130 dětmi z Březiny a spojené s ní Proseče. Bývala samostatnou obcí a měla na znamení toho vlastní pečeť s nápisem „Peczet obecní diediny Brzeziny 1635“ a znakem obyčejné znamení vesnic, radlo. Obecním jměním byl les Občiny 29 ½ měr a louka U studýnek po 1 ½ vozu sena (r. 1749). Založena je tu Dobrovolná jednota hasičů.

 Trati se jmenují: pole na Svinech, U Vlčenca, na Jezeře, pod Vysokou, v Zahradnech, za humnem, v Podsedkách, na Kopanině, Vejpustek; louky: U Borku, Peklo, pod Hádkem, Okrouhlá, Brna neb Berna, na Perně, na Hříčkách, u Studýnek. Na blízku jsou následující dvě osady: Bukovina a Bukovinka.

Proseč

 Vesnice u samé Březiny severovýchodně od Brna 13 km., mezi lestnatými vrchy až přes 500 m., katast. a polit. obec 1,73 km², měla na počátku XVII. století jen 96 m. polí poddanských, 4 domy, z nich po 30leté válce 3 osedlé (2 po 18, 1 po 12m.) a 1 pustý s 48 m. polí. Vrchnost připojila ku svému dvoru všecky poddané role („Vlčinec“ 48 měr, U studýnky 48 měr), vesnice zanikla a zůstal jen dvůr. K němu bylo r. 1750: 235 měr polí, 270m. pastvin a luk po 50 vozů sena a 8 vozů otavy. Naopak r. 1785 byl on zrušen a mezi 28 osadníků rozdělen.

r. 1790: měla obnovená vesnice 29 domů, 130 obyvatel,

r. 1834: 34 domů, 251 obyv. a 1 hospodu,

r. 1869: 38 domů, 293 obyvatel,

r. 1880: 48 domů s Novým Dvorem jinak Novou Loukou počítáno, 337 obyvatel katolických, 328 Čechů, 9 Němců,

r. 1890: 48 domů, 343 obyvatel, vesměs Čechů a katolíků.

 Z Proseše jmenuje se vladyka Sulek z Radkova jinak Němec z Proseče, jenž držel svého času Obřany u Brna a r. 1395 prodal klášteru v Králově Poli;  nepochybně vládl i zde. Proseč jmenuje se později mezi obcemi panství Zábrdovského. Patří k farní osadě Křtinské a ke škole v Březině.

 Trati slovou: Vlčinec, pod Bukovskou cestou, Votíšky, Horní Sviny, na Krbu. V jejím obvodu 1 km. Jihovýchodě jest onen Nový Dvůr, jinak Nová Louka zvaný, r. 1890 počítán k Ochozi.

Zdroj:
František Augustin Slavík, Vlastivěda moravská, II. Místopis Moravy, díl I. Brněnský kraj, č. 6 Brněnský okres. Brno: Musejní spolek, 1897.