Zapomenutý rybník pod Bukovinou, tzv. Březinský

Autorem výzkumu a článku je Tomáš Pavloň, zaměstnanec Archeologického ústavu AV ČR

   Krajina kolem nás je mnohokrát přepisovaný palimpsest, ve kterém může pozorné oko číst stejně snadno, jako v knize. V okolí Březiny je množství takovýchto krajinných prvků, které nám vyprávějí o lidských aktivitách v minulosti, ať už jde o úvozy starých cest, pozůstatky po těžbě nebo právě relikty hrází zaniklých rybníků. 

Jeden takový zapomenutý rybník ležel nad křižovatkou silnic “pod Bukovinou” na dohled od dnešní zastávky autobusu. Val zaniklé hráze je v terénu stále patrný pouhým okem a ještě lépe vynikne na digitálním modelu reliéfu pořízeného leteckým laserovým snímkováním krajiny. Takový model nám umožní nahlédnout na přesný tvar povrchu zemského z ptačí perspektivy a odhalit i pravidelnost okrouhlé hráze, která nemusí být ze země zřejmá. Dalším přímým vodítkem jsou historické mapy: Ve druhé polovině 18. století zachytili rybník důstojníci císařské armády při “I. vojenském mapování” území monarchie. Tato mapa je ale spíše schématická a přesná lokalizace rybníku podle ní není možná, přivede nás však na další stopu jeho existence. K lokalizaci nám lépe poslouží “indikační skica stabilního katastru” pořízená v první polovině 19. století. Na té už sice rybník není, protože v té době již neexistoval, ale skica zachycuje jeho přesnou polohu v podobě nově vytyčených polních parcel, které kopírují okrouhlý tvar rybníku, zatímco parcely v okolí mají tvar podlouhlých pásů. Překrytím indikační skicy a mapy digitálního modelu reliéfu zapadne relikt hráze přesně na okraj historických parcel a máme tedy potvrzení správnosti umístění rybníku.

Rybník zvýrazněný na mapě I. vojenského mapování (josefského). (mapový podklad)

Obecní kronika zmiňuje na katastru Bukoviny v 17. století celkem 5 rybníků, ale neříká nic o jejich poloze a jen v jednom případě udává název - rybník zvaný Březinský. Rybník u křižovatky pod Bukovinou je z pohledu Bukoviny v nejzazším cípu území katastru a to v cípu nejblíže Březině. Můžeme se tedy s vysokou mírou pravděpodobnosti domnívat, že se jedná právě o tento rybník Březinský.

Co do velikosti, byl rybník srovnatelný s Horním i Dolním rybníkem ve Křtinách. Jeho založení lze přisoudit zábrdovickým premonstrátům, kteří Bukovinu od středověku vlastnili, a jeho zánik spadá do období mezi vytvořením obou výše zmíněných historických map, tedy mezi léta 1780 až 1826. Důvod zániku rybníku je lákavé vysvětlit změnou vlastníka po zrušení premonstrátského kláštera v roce 1783, kdy byl majetek zábrdovického řádu zestátněn a rozprodán. Nový majitel neměl zřejmě o rybník zájem, a tak hráz prolomil a na jeho místě vytvořil zemědělské parcely.

Když procházíme kolem můžeme si i dnes představit zákoutí pod lesem s rybníkem Březinským, na který padá večer, nad hladinou prolétá vlaštovka, a dole u hráze sedí na hlavaté vrbě vodník s mokrými šosy a bafá z fajfky obláčky dýmu.

Pozůstatky hráze na terénní reliéfu zkoumané oblasti „Stín 315“ (mapový podklad)

Původní poloha rybníku podle mapy císařského otisku stabilního katastru (mapový podklad)

Pozůstatky hráze (žlutě) a rekonstruovaná plocha rybníku (modře) na leteckém snímku zkoumané lokality

Zdroj: Pavloň, Tomáš 2022: Dokument M-TX-202200202. Archeologický ústav AV ČR, Brno, v.v.i..
Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/M-TX-202200202.