Velký požár v roce 1901
Do dějin obou obcí se zapsal veliký požár, který vypukl na den sv. Jiří 24. dubna 1901 o 2 hodině odpolední v domě č. 24 u Dominika Kocmana. Podle vyprávění starých pamětníků, tehdy u Kocmanů škvařili sádlo na ohništi pod otevřeným komínem. Když do škvařícího sádla přilévali trochu vody, vzňalo se a vylétlo komínem. Vál západní vítr směrem na Březinu, hořící sádlo se trhalo na menší kousky a kam zapadlo, tam zapálilo. Tehdy byla všechna stavení kryta vesměs slámou a šindelem a při každém domě byla zásoba palivového dříví.
Požár zachvátil v Proseči následující domy a usedlosti: čp. 22, 23, 24, 25, 26, 29, 31, 32, 33, 37 a 38, celkem 11 domů. V Březině vyhořely domy čp. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 35, 36, 38, 39 a 41. Celkem 26 domů a usedlostí. Celková škoda činila asi 250.000 korun. Shořelo mnoho šatstva, prádla, nábytku, hospodářských strojů a nářadí, obilí, píce i 6 kusů dobytka. Mnohým zbylo jen to, co měli na sobě, neboť většina občanů byla na polích při jarní práci.
Domkař a krejčí Josef Zachrdla poléval střechu svého domku, ale i to bylo zbytečné, neboť začala také hořet. Seskočil se střechy do úzkého dvorku, vběhl do domu, aby vynesl z domu tři malé děti. Pro velký žár se nemohli dostat ze dvorka na ulici a proto hledali záchranu ve sklepě. Všichni byly z domu čp. 30 Podsedky. Zanedlouho byli nalezeni ve sklepě všichni mrtví, zadušeni kouřem. Smrtelně nemocný domkař Josef Švehla z čp. 29 byl z bytu vynesen již pozdě s těžkými popáleninami, kterým zanedlouho podlehl.
Na místo požáru přijelo více okolních hasičských sborů i z Brna, nemohly však pro hustý kouř a pálivý žár vniknout do středu obce a započít hasící akce. Hasiči se stříkačkami mohli objíždět obec pouze humny, kde však nebyla potřebná voda, vodní zdroje - studny - byly uvnitř obce. Teprve druhý den pozbyl oheň své prudkosti, a tak mohlo být započato s hašením dohořívajícího ohně v jednotlivých místech požáru. Ohněm zničené majetky byly tehdy pojištěny na malé částky a některé nebyly pojištěny vůbec. Bída a nedostatek pohořelých byla zmírněna veřejnými sbírkami peněz, šatstva, prádla, píce pro dobytek, obilí, bylo darováno i více kusů nábytku, některé druhy stavebnin a jiných potřebných věcí, které dovezli rolníci z Pozořic, od Slavkova, Vyškova, z Líšně, z Jedovnic a jiných míst. Hospodářská škola ve Šlapanicích darovala 1000 ovocných stromků, neboť mnoho stromů také shořelo. Červený kříž poslal matrace, přikrývky, šatstvo a prádlo. Stalo se tak na intervenci sociálnědemokratického poslance Josefa Hybeše. Občané se mu za to mnoho neodvděčili, při nejbližších volbách obdržel v Proseči pouze 3 hlasy a v Březině 5 hlasů voličů. Sbírka na penězích vynesla 18.355 korun. V tom byly zahrnuty i dary, např. od císaře Františka Josefa I. 3 000 korun, od Jana knížete z Lichtensteinu 3 000 korun, od Zemského výboru v Brně 3 000 korun a další dary v hondote 3 355 korun. Tento požár přinesl změny ve výstavbě obcí. Došková a šindelová krytina byla nahrazena pálenou tvrdou krytinou.
Obecní výbory obou obcí se na svém zasedání usnesly, aby v tento výroční den požáru byla každoročně ve křtinském chrámu (Březina ani Proseč tehdy neměly kostel, kde by se mše mohla sloužit) sloužena mše svatá za účasti školní mládeže, členů sboru dobrovolných hasičů a všech obyvatel. A to každoročně o desáté hodině dopolední. Tato tradice se dodržuje dodnes, bohoslužby se konají již v březinském filiálním kostele. Maximilian Schöna, císařský a královský okresní hejtman okresu Brno-venkov, získal první čestné občanství Březiny, neboť při tomto velkém požáru aktivně pomáhal a to jak při hašení, tak při záchraně lidských životů a zbylého majetku. Čestnému občanství se věnuje zvláštní kapitola.
Deník Národní politika, 26.4.1901, strana 3, odpolední vydání
Nákres území obce Březina zasažené požárem
Zdroje:
Kronika obce Březina 1966 - 1985
Kronika Sboru dobrovolných hasičů Březina 2003 - 2010
Matrika zemřelých farnosti Křtiny od roku 1894
Národní knihovna - Kramerius (https://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/29137807)